Můj příběh
Narodila jsem se v Ostravě a byla jsem tou nejroztomilejší kudrnatou blondýnkou, která v té době žila v centru Ostravy. Jako každé „správné“ ostravské dítě jsem si záhy pořídila respirační problémy a kolem 4 let mi byla diagnostikována vrozená oční vada – silná krátkozrakost a astigmatismus.
V 18 letech jsem měla na pravém oku přes 20 dioptrií. Zdraví svých očí jsem nejdříve řešila laserovou operací a později i očními implantáty. Po těchto zákrocích mi již klasická medicína nenabízela další možnosti. Právě tehdy jsem si začala klást otázky a hledat jiné cesty.
Při studiu na vysoké škole jsem se začala zajímat o alternativní metody léčení, uvolnění stresu a terapie. Postupně jsem na člověka začala nahlížet ze širší perspektivy. Nestačil mi jen anatomický popis. Chtěla jsem souvislosti, vazby a možnosti nápravy. Chtěla jsem víc.
Chtěla jsem pochopit mechanismy, jakými stres ovlivňuje člověka. Chtěla jsem pochopit, jak je možné, že vzpomínka z dětství dokáže člověka paralyzovat ještě po mnoha letech. Chtěla jsem se naučit, jak uvolnit stres po porodu nebo jak pomoci dítěti, když se v noci bojí.
Ale hlavně jsem chtěla vidět. Vidět své děti růst. Řídit auto. Kochat se jesenickou přírodou.
Postupně jsem začala objevovat, jak silně je život a prožívání ovlivněn stresem, emocemi a životními zkušenostmi. A také to, že když se uvolní nahromaděné napětí, může se začít měnit nejen naše prožívání, ale i kvalita života.
Nyní pracuji s představou, že člověk je víceúrovňová bytost, která obsahuje mnoho vrstev, úrovní, prostorů, prvků, energií, zákoutí a nevědomí – a všechny tyto části ovlivňují prožívání života každého jedince velmi silně a velmi subjektivně.
Můj příběh stále pokračuje. Mé oči jsou pro mě dodnes barometrem nahromaděného stresu.
Díky této vlastní zkušenosti dnes dokážu lépe porozumět lidem, kteří přicházejí se svými obtížemi, a provázet je na jejich cestě k větší úlevě, pochopení a vnitřní rovnováze.